Chci začít,jak na to?

     Jedna z nejčastějších otázek, které mi jsou pokládány, je právě tato. Jak začít? To je otázka, na kterou většina asi neodpovíme všichni stejně. Přece jen všichni jsme s magií začali po svém. Já si svůj začátek bohužel nepamatuji, byla jsem k tomu vedená odjakživa. Ale po letech jsem zjistila, že asi to nejideálnější pro nováčka je kyvadlo

     Práce s kyvadlem nezahrnuje nic složitého. Pořídíme si (nebo si vyrobíme o obyčejné jehly a nitě) kyvadlo a začneme trénovat. 

     Kyvadlu dáváme vždy otázky, na které se dá odpovídat ano/ne. Před položením první otázky si nejprve ujasníme, jak nám kyvadlo bude odpovídat na ano a ne. Zde máme dvě možnosti. Buď necháme kyvadlo samo ukázat co je ne a co ano, nebo si to určíme. Já osobně si směr určuji vždy. Nikdy jsem nenechala, aby si kyvadlo samo zvolilo. Spousta mích přátel to tak ale nedělá. Raději se kyvadla zeptá.

     Při otázce bychom měli mít čistou mysl. Žádné vedlejší otázky, pouze ta jedna. Žádné myšlenky. Ale hlavně, nesmíme toužit po tom, jak by odpověď měla vypadat. To by poté naše věštění postrádalo smysl a nevycházelo by. Chceme přeci odpověď na otázku a né slyšet, co si myslíme.

     Ze začátku se kyvadlo nebude chtít pohnout. Ale po čase se kývat bude a to čím dál výrazněji. Jednoho dne se vám stane, že se až budete bát, že vám vyletí z ruky. Ano to není nic výjimečného. Tréninkem vaše síla poroste.

     

     Z mého osobního života a zkušeností s kyvadlem mohu říci, že mě lidé zkoušeli mnohokrát. A ano i hloupé otázky na to, jaké mají ten den spodní prádlo tu byli (časy na školách jsou hold k nezaplacení). Jednou se jeden můj kamarád snažil dokonce přijít na to "jak podvádím". Obešel mě ze všech stran, sledoval jak kyvadlo rozhoupávám. Když nic neviděl tak mi i chytil ruku aby měj jistotu. No,od té doby, když jsem měla v ruce kyvadlo, se mě už na nic nezeptal.

     Ale co je nejdůležitější pro začátek? Zajímat se, hledat informace a číst. Je to učení a taky k tomu tak musíme přistupovat.

Nara Spirit