Hledačka rovnováhy

     Když se dnes rozhlédnu kolem sebe, tak vidím skoro jen samé zlo. Vidím násilí páchané na zvířatech, násilí páchané na lidech a aby toho nebylo málo, tak máme násilím pokrytý celý televizní program. Kde se jen všechna ta zloba a chuť ničit a ubližovat bere?

     Někteří lidé vybijí svůj vztek ve videohrách, ale jiným toto vybití nestačí, či to dokonce podnítí jejich zuřivost. Ale proč máme tendence k násilným činům? V historii najdeme války o území, ale když se rozhlížím, tak se sama sebe ptám,jestli šlo o čistou touhu po zisku, nebo o touhu bojovat.

     Pud, který nás žene k boji, v sobě máme od nepaměti. V dnešní době ho však tolik nepotřebujeme, jako tomu bylo dřív. Že by to byl ten důvod? Potřebujeme se jen jednoduše vybít?

     Patřím k lidem, kteří si rádi pustí dobrý horor, nebo detektivku. Má knihovna skrývá krom naučné, odborné a náboženské literatury i díla až vskutku drastická. Ráda čtu hororové povídky či někdy až velmi brutální detektivky. To nebudu zastírat. Ale zároveň se snažím číst a pouštět si věci lehké, romantické či historické. Nelze se zaměřit na jeden druh literatury a u něj bdít celý život.

     Cítím, že i ve mě se nachází ta zlá polovina. Tak jako v každém člověku. Jen je otázkou, jak s ní naložíme. Ta naše polovina nás v životě sráží a nutí dělat věci, které by ta hodná neudělala. Nutno podotknout, že právě ta zlá polovina je nám také velice přínosná. Mě osobně velice pomohla v době, kdy jsem ztratila přátele. Některé kvůli škole, jiní šli svou cestou a pár jich našlo svůj osud v tragických nehodách a teď na nás shlíží z nebe. Kdyby nebylo mé horší části, tak bych to nezvládla. To ona mi dala sílu zatvrdit se a odolat emocionálním bouřím, které mě trhali zevnitř. To ona mi ukázala cestu, jak se zvednou ze dna. A právě díky ní, rodině a pár přátelům jsem se zvedla a začala svůj boj. Své hledání harmonie.

     Je to právě harmonie, co nám schází. Né utopie, žádné čisté dobro. Ale harmonie. Kdybychom znali jen dobro a pak najednou přišlo něco špatného, tak bychom nevěděli co dál. Ale když se srovnáme se vším co nám osud do cesty přihraje, budeme silní. Najdeme nevídanou sílu a splníme si své sny. Nepropaguji tu násilí, o kterém jsem psala na začátku článku, to naopak odsuzuji. Propaguji zde harmonii. Musíme znát to špatné, ale je pouze na nás, jak se k tomu postavíme. Jestli to necháme vyhrát, nebo to uchopíme do svých rukou a využijeme ve svůj prospěch.

     Máme v sobě dvě stránky, tak je spojme. Využijme sílu té negativní v prospěch pozitivní a nastolme mír ve svém srdci. Vždyť o tom to je. o míru a klidu. Já ten svůj hledám a věřím, že jsem si cestu k němu již našla. Není to lehké, ale stojí to za to. 

     Nara Spirit